Dodatek k Historii jablonecké farnosti (zdroj totožný).

Na jaře 1888 se konalo v Liberci lidové shromáždění, na kterém přednesl vedoucí sociálních demokratů Ulbrich projev o opozici vůči Liechtensteinovu školskému návrhu a přestupech ke starokatolické a evangelické církvi a první starokatolická bohoslužba se konala 23.4. o rok později.

V roce 1907 byly k nové filiální obci farnosti Varnsdorf – Jablonci přifařeny všechny politické obce soudního okresu Jablonec (Josefův Důl a Maxov jako filiální obce), jakož i starokatolíci politického okresu Liberec-Frýdland.

V roce 1912 se v Liberci konalo shromáždění starokatolických duchovních severních Čech, na kterém se hovořilo o hospodářské situaci tamních duchovních a o návrzích k jednání synody, která se konala 13.10.1912.

V sobotu 14.4.1918 se konala v 11.00 hod. v libereckém evangelickém kostele vojenská starokatolická bohoslužba sloužená c. k. polním kurátem Gnendigerem z církevní obce Desná. Mezi účastníky byli zranění a nemocní starokatoličtí vojáci, maďarští reformovaní evangelíci a místní starokatolíci, takže kostel byl úplně zaplněn.

Dne 2.1.1921 se opět v Liberci konala starokatolická bohoslužba, kterou sloužil farář Mertz z Jablonce a počet přítomných věřících přesáhl stovku. Poté byl vytvořen agitační výbor, jehož cílem bylo dosáhnout, aby byly v Liberci bohoslužby alespoň jednou za dva měsíce. V roce 1921 byly skutečně farářem Mertzem z Jablonce zavedeny pravidelné bohoslužby a počet členů liberecké obce vzrostl z 50 na 150 osob.

Dne 31.1.1925 se konalo zakládající shromáždění místní skupiny Spolku starokatolíků spojené s dobře navštíveným rodinným večerem. Svolávající osobou byl Prof. Rosenberger a mezi přítomnými byl i biskup A. Paschek s manželkou. Biskup vylíčil vývoj starokatolického hnutí v Liberci, které bylo rozvinuté v osmdesátých letech, avšak kvůli nedostatečné organizaci se tam proti všemu očekávání podstatně nerozšířilo.

Na prvního máje 1926 sloužil biskup A. Paschek v evangelickém kostele starokatolickou bohoslužbu.

V pondělí 26.12.1927 se konala starokatolická vánoční bohoslužba v 9.30 hod. v Modrém sále organizace YMCA na Giselastraße v Liberci.

Na květnou neděli dne 1.4.1928 se konala v 9.30 hod. velikonoční bohoslužba v dívčím lyceu v Kostelní ulici. Dne 1.3.1928 měla místní skupina Pomocného spolku výroční shromáždění v hostinci Plischke. Předsedkyní spolku byla znovu zvolena Ing. Stradalová. Jako budoucí místo pro bohoslužby sloužila též v sále hostince Reichenberger Hof, kde byly k dispozici velké varhany.

V Liberci se dne 22.2.1930 konalo generální shromáždění místní skupiny starokatolického Pomocného spolku a jeho předsedou byl zvolen Otto Rücker.

Vánoční bohoslužba se konala v roce 1934 ve škole na libereckém Starém Městě a od 1.9.1934 do 31.1.1935 bylo probíhalo vyučování starokatolického náboženství ve školním okrese Liberec-město 38 hodin, na měšťankách a ve školním okrese Liberec-venkov 19 hodin na měšťankách a 19 hodin na základních školách.

Dne 28.9.1936 se konala v Liberci biskupem A. Paschkem svolaná pastorální konference starokatolického duchovenstva.

Valná hromada libereckého spolku starokatolíků se konala 25.3.1938 v hostinci U černého oře za předsednictví Prof. Rosenberga a účasti farářů Gerstnera a Billicha. Ve své zprávě poukázal na pokračující rozvoj filiální liberecké obce, kde počet členů přesáhl číslo 500 osob.

Na shromáždění starokatolických souvěrců v pondělí 9.11.1938 v Liberci bylo přivítáno začlenění do Říše a poté po projevu, ve kterém byla projevena radost nad osvobozením od českého teroru bylo obcí zasláno přání všeho nejlepší Vůdci.

Dne 30.5.1939 se konala v Liberci za předsednictví biskupa A. Paschka přísaha přítomného starokatolického duchovenstva na Vůdce.

V neděli 18.2.1940 se konalo v Liberci pod vedením biskupa A. Paschka zasedání komise synodní rady.

Po skončení druhé světové války a postupném odsunu občanů německé národnosti starokatolická církevní obec v Liberci během času zcela zanikla.